Probouzím se v sedm. Venku je ještě tma. Jdu na skok na toaletu, pak se vracím a zaspím. Tohle mi vydrží až do 14:06. Tehdy se podruhé probouzím. Cítím se divně, po včerejším červeném vínu s Colou, kterého jsem včera vypil hodně. Přes litr a půl jenom ve vínu. Juj.
Hlava celkem Ok, žaludek zlobí, což je celkem klasika. Jdu na procházku a na ulici zachycuji fotku čelisti, za kterou by se (možná) nemusel stydět ani (Chcimíry opovrhovaný) Pepek Námořník. Nedá mi to a fotku hodím i do mé jedné Facebookové skupiny. Pár reakcí přichází, ale není mezi nimi žádná, která by dokázala osvětlit důvod mé mrzké existence. Škoda.
Miroslav Semecký a procházka po ulicích Sicílie. (Miroslav Semecký)
Jdu koupit cíga a v prodejně vidím losy. Popadnu 3 a v zápětí zjišťuji, že jsem opět nic nevyhrál. Hlava mi říká: „Opravdu sis na to ještě nezvykl“? Co se fyzicky neodpotí, to prostě není.
No a večer zase posedět, pokecat. Někdo vytáhne láhev a já to fyzické cvičení odkládám na zítra.
Dnes se pije a necvičí. Jak dlouho mi to vydrží? Do kdy opojení vínem přehluší snahu udělat něco s rachetickým hrudníčkem a kuřecími svaly?
Miroslav Semecký v ulicích Sicílie (Miroslav Semecký)
Večer tradičně prosedím v otázkách, které mi zadává můj mozek.
03:54
Jdu spát bando.
Vše dobré..
