Pár slov o Workaway a začátcích dobrovolničení

Víte že můžete objet celý svět a pokud máte šikovné ruce, nebude vás pobyt stát ani korunu! Svět se mění a společně z něj můžeme....no však to znáte  

Moje první zkušenost s Workaway byla doslova osvobozující. (Workaway je projekt který spojuje dobrovolníky z celého světa, kteří vyrážejí doslova do celého světa, kde pracují za ubytování a v některých případech i za stravu).  Asi tak před dvěma roky jsem na 2 měsíce navštívil Maroko společně se svou přítelkyní. Byla to nová známost a do našeho prvniho společného tripu na marocké území sme neměli šanci jeden druhého moc poznat.
      Hned první den mě moje vyvolená začala povídat zvláštní věci. Vidí  prý okolo sebe mrtvé lidi. A sama na sebe občas kouká odzhora. Jako kdyby levitovala. Během našeho pobytu došlo u nás k hádce, která zapříčinila to, že se moje drahá půlka barbarsky sjela, na práškách na spaní. A jako podstivy abstinent, je zapijela cervenym vinem.
Do noci poklidného spícího hostelu pak houkala jako sova, tichým hlasem opakovala moje jméno volaje mě zpátky do pokoje. Potom se naše cesty na chvilku rozdělily. Jednoho dne sem se vrátil na hostel a ona už tam prostě nebyla. Prý mě jela hledat a na cestu si vzala všechny naše spspolečné peníze.
Tak tu stojím. Bez peněz. Někde uprostřed Maroka.
Od manažera hostelu jsem dostal 10 Dirhamu..cca 1 Euro ať si jdu koupit nějaké jidlo. V Maroku hodně frčí sýr Veselá kráva. Prodávají ho rádi už rozbalený,  pěkně po trojuhelníčkách. Za celé Euro sem si tedy koupil tři  kulaté chleby a několik kousků toho sýra. Ještě mě napadá … 
Španělé mají vtip který říká: Kdo stoji za Veselou kravou? 
Býk který přiráží...
Ten stejný manažer mi navrhl abych se zaregistroval jako dobrovolník u Workaway. Prý je to hodně populární stránka a nebude pro mě problém sehnat nějakého toho hosta. Hned na druhý den jsem vzal lopatu a kýble na vodu, které jsem měl u sebe na pokoji a hned z rána jsem vyrazil na pláž udělat sochu z pisku. Během odpoledne jsem už měl ,,vyděláno,, okolo patnácti euro a v mých očích jsem už zase byl boháč. Asi taky díky tomu, ze noc v hostelu v Maroku vyjde na nějaké 4 eura. Fantazie!
Ten stejný večer za mnou přišel Wadi -manažer a dostal jsem nabídku na spolupráci. Wadi je velkej kurevník a fajn chlápek a nějakou shodou okolností sám Workaway už nějaký čas používá. Za mého pobytu v jeho zařízení u něj dobrovolničily dvě australanky. Za snídani a postel. 
Wadi si celý dům (Takzvaný Riad), pronajal za 1200 Euro na měsíc. Z chladného třípatrového domu stojícího hned první ulici za hradbami, udělal vibrující místo plné života, kde se lidé rádi setkávají.
A když jsme u těch lidí, věděli jste kde nalézt největší koncentraci mladých a nehezkých německých turistek do 25 let? Ano je to přesně tady. Stačí se rozhlédnout kolem! A jestli se ptáte proč to tak si zkuste vygooglit „Obrácený sexuální turizmus‘‘.
Ve společné místnosti najdeme přibližně šest stolů a lavic. Čtyři z nich jsou obsazené. U tří sedí mladé páry němek a u čtvrtého pár polek. Snaží se být neosobním způsobem osobní a Wadi je společně spojí při hraní hry Uno, pro které má připravena některá dodatečná pravidla. Bylo by dlouhé o tom psát, úplně postačí když řeknu, že to byla docela prdel. Prostě legrace.
A když se nehrálo Uno, bylo potřeba makat. Drahé kolegyně Australanky byly mladé..hmmm to Wadi rád, takže jim musel všechnu práci dopodrobna vysvětlovat …hmmm to Wadi nerad.
Ja měl tu výhodu, ze mi nemusel říkat vůbec nic. Práci sem si vždycky dokázal najít sám. Moje práce spočívala v tom, ze sem z nudného a smutného místa udělal WOW místo. K tomu jsem měl neomezený přístup ke všem možným barvám a štětcům.
Můžete kopat brambory nebo sázet ředkvičky a chovat eko slepičky, pomáhat kopat studnu a chodit koupat koně. Můžete si vybrat jakouli zkušenost zrovna chcete. Jenom na ni takhle ukažte prstem a ,,lusk,, mate ji tam. Jak na kouzelném proutku!
Jen prosím nikdy nezapomeňte na jedno! 
Workaway je WORK away nikoliv SLAVE away.

Takže ať jste kdo jste a děláte co zrovna děláte, dělejte to dobře a  znejte svoji cenu!
A nebojte se o tom zmínit ve svém profilu. Protože ne nadarmo se říká, ze přitahujeme to, co sami jsme.
Nejsme armáda otroků.
Jsme armáda pomocníků,
 kteří vědí
 že ten život
 za něco stojí.

Autor: Miroslav Semecký | čtvrtek 15.6.2017 14:32 | karma článku: 18,35 | přečteno: 1142x