Zdravím kolego Semecký,

s velkým zájmem jsem si přečetla tento Váš blog. Je velmi zajímavý, alespoň pro mě. Vidím to totiž podobně a zkušenosti mám totožné. Pokud jste stále ještě v Anglii a rád byste si s někým prostě jen tak popovídal a zašel na pivo či kafe, tak mi napište (pod svým profilem na blogu mám formulář... Vy ho zde nemáte). Mám tam pár známých...

Přeji všechno dobré a neztrácejte naději, Vaše kolegyně blogerka Rebeka

Slabý jedinec.

Páni, takovéhle sebelitování a přehrabování se ve svých nejniternějších citečcích normálního člověka přejde s pubertou.

Nejsem odborník (jemnovitě psycholog), ale mám dojem, že by Vám možná prospělo vystoupit ze své hlavy a najít si nějakou smysluplnou aktivní činnost, při které byste se zároveň setkával a seznamoval s dalšími lidmi. S lidmi, které baví život, neřeší podružnosti a nepřehrabují se donekonečna v drobných životních křivdách.

Chce to netlačit tak moc na pilu :)

Mě zase nikdy nikdo nikam nepozval, a žiju taky. Je mi už šedesát, stěží se to změní...